REGIONÁLNÍ — KRAJ VYSOČINA

Cena plynu na Vysočině

Kraj Vysočina je nejvíce rurální kraj České republiky — velký podíl drobných obcí s malým počtem obyvatel, vysoký podíl rodinných domů a klimaticky chladnější zimy než nížiny. Plynofikace je zde asymetrická: v okresních městech (Jihlava, Třebíč, Žďár, Havlíčkův Brod) je síť rozvinutá, ale v menších vsích plyn často chybí úplně — pokrytí se odhaduje na přibližně 50 %, nejnižší ze všech krajů. Distributorem je GasNet. Stránka shrnuje specifika trhu a typické náklady domácnosti.

Vysočina má přibližně 505 tisíc obyvatel, ale rozložených do rekordně velkého počtu obcí — kraj je fragmentovaný do stovek vesnic a menších měst. Klima je na české poměry chladné, průměrná nadmořská výška obcí je 400 – 600 metrů, a topná sezóna zde začíná o několik dní dříve a končí později než v nížinách. To se promítá do spotřeby energie — Vysočina je krajem s jednou z nejvyšších spotřeb tepla na domácnost v ČR.

Z pohledu plynu je relevantní, že mnoho vesnic na Vysočině nemá plynovou přípojku a domácnosti topí dřevem, peletami nebo elektřinou. Nedávno navíc roste segment tepelných čerpadel — u novostaveb v krajských městech i v obcích je TČ rovnocennou volbou ke kondenzačnímu kotli, zejména pokud je dům postavený v nízkoenergetickém standardu.

Distribuce plynu na Vysočině

Celé území pokrývá GasNet. Tam, kde plyn chybí, neexistuje distribuční síť a zákazník nemůže odběrné místo zřídit bez investice do prodloužení plynovodu (což je u izolovaných vesnic prakticky vyloučené).

Nejlidnatější města s plynem

Další relevantní: Velké Meziříčí, Humpolec, Bystřice nad Pernštejnem. Ve venkovských částech — zejména na Českomoravské vrchovině ve výškách nad 600 metrů — plynová síť zpravidla nesahá.

Typická spotřeba na Vysočině

Spotřeba na Vysočině je systematicky vyšší než v jiných krajích — klimatická data potvrzují, že průměrná teplota v topné sezóně je o 1 – 2 °C nižší než v Praze. Pro srovnatelný dům se stejným zateplením spotřebujete na Vysočině o 12 – 20 % více plynu než v nížinách. U starších, nezateplených domů je rozdíl ještě větší.

Rozsahy cen pro odběrné místo na Vysočině

Kvůli vyšší spotřebě je absolutní roční účet na Vysočině systematicky vyšší. Typický rodinný dům v MO4 platí na Vysočině 45 000 – 80 000 Kč ročně, zatímco srovnatelný v Praze 40 000 – 70 000 Kč. Pro modelování konkrétní domácnosti slouží kalkulačka plynu.

Specifika dodavatelů na Vysočině

Tradičním dodavatelem je innogy Energie. Na Vysočině má silnou pozici i E.ON Energie díky svému zázemí na jižní Moravě a v jihočeské oblasti — Vysočina historicky navazovala na E.ON region v elektřinové oblasti, a část domácností má duální smlouvu u E.ON i pro plyn.

Konkurence je aktivní, ale méně intenzivní než v krajských městech typu Plzeň nebo Ostrava. ČEZ Prodej, Centropol a MND zde působí, ale tržní podíl mají menší než v urbanizovaných regionech. Pro rozhodování slouží srovnání dodavatelů plynu.

Sousední kraje

Úspory — kde má Vysočina největší potenciál

Vysočina je krajem, kde má úspora tepla největší absolutní přínos. Typický starší rodinný dům s roční spotřebou 3 200 m³ plynu dokáže po komplexní rekonstrukci (zateplení fasády, výměna oken, kondenzační kotel, řízené větrání) snížit spotřebu na 1 500 – 1 800 m³ — úspora v řádu desítek tisíc korun ročně. Relevantní weby:

Pro obce bez plynu je jediným rozumným „moderním" řešením tepelné čerpadlo, případně kotel na pelety. Elektrické přímotopy vycházejí provozně nejdráže a v dlouhodobém horizontu je těžko ospravedlnit. Pro kombinovaný pohled na náklady stojí za srovnání sesterský web AZ-Elektřina.cz.

Změna dodavatele je administrativně shodná jako jinde — změna dodavatele plynu.

Jihlava jako energetické centrum kraje

Jihlava je největším a nejhustěji plynofikovaným městem kraje. Krajské město s přibližně 50 tisíci obyvateli má dobrou infrastrukturu — panelová sídliště Březinova a Královský vršek jsou plně plynofikovaná a prošla zateplením. Průmyslová zóna Jihlava-jih (automotive, výroba) je velkoodběratelem plynu, ale to nemá přímý vliv na maloobchodní ceny pro domácnosti.

Specifickým rysem Jihlavy je vysoký podíl průmyslové pracovní síly s odpovídajícím socioekonomickým profilem — domácnosti jsou cenově aktivní a podíl zákazníků, kteří pravidelně srovnávají dodavatele, je v Jihlavě vyšší než v menších obcích kraje.

Třebíč a Žďár — průmyslová města s dobrou plynofikací

Třebíč a Žďár nad Sázavou jsou druhá a třetí největší města Vysočiny. Třebíč je historicky spojena s jadernou elektrárnou Dukovany — technická kultura regionu je vysoká a zájem o energetiku nadprůměrný. Plynofikace Třebíče je dobrá, panelová zástavba i historické centrum jsou napojeny. Žďár nad Sázavou byl vybudován jako průmyslové město v 50.–70. letech 20. století — zástavba je typicky panelová a plynofikace kompletní.

Havlíčkův Brod je železničním uzlem v geografickém středu Vysočiny. Plynofikace v centru a v zástavbě rodinných domů je standardní; okolní zemědělské vesnice mají situaci smíšenou.

Vesnice a samoty — realita kraje bez plynu

Vysočina má rekordní počet obcí — přes 700 samostatných obcí v kraji. Velká část z nich jsou malé vesnice s 200–500 obyvateli nebo dokonce osady s desítkami domů. Plynovodní síť do těchto obcí se ekonomicky nevyplatí budovat — investiční náklady na km plynovodu v kombinaci s malým počtem odběratelů by nikdy nebyly pokryty distribučními poplatky.

Pro tyto domácnosti jsou reálné alternativy: kotel na biomasu (pelety, štěpka), tepelné čerpadlo vzduch-vzduch nebo vzduch-voda, nebo kombinace krbového vložku s tepelným čerpadlem. Elektrické přímotopy jsou provozně nejdražší variantou a pro nové instalace v rodinných domech se nedoporučují. Nízkoenergetické novostavby v pasivním standardu mohou být zásobovány teplem z čistě elektrické varianty (tepelné čerpadlo) při přijatelných provozních nákladech.

Pro modelování nákladů na elektrické vytápění versus plyn slouží kalkulačka plynu a srovnání na sesterském webu AZ-Elektřina.cz.